Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drift vznikl v polovině 60.let v Japonsku na ilegálních závodech zvaných touge, odehrávajících se ve spletitých horských silničkách. Šlo především o to, projet stanovený úsek co nejrychleji, kdy drift sloužil k blokování oponenta (aby vás nepředjel). Postupně se k tomu přidávaly rallye techniky, aby šlo zatáčky prosvištět bez zbytečné ztráty času a aby se zároveň dosáhlo co největšího efektu. Právě zde vzniká to, co dnes známe jako drift. Touge postupně opustily hory a přesunuly se do okruhů v japonských městech, auta začala být čím dál tím hezčí na pohled a propracovanější na omak-a záhy se z nich staly enfants terribles japonských závodů. To, co začalo prostě jako zábava, se krůček po krůčku proměnilo v dokonalou organizaci, která slučovala závodníky, soudce a fanoušky v regionálních šampionátech. A jak se driftová horečka rozmáhala, začínaly vznikat i specializovaní výrobci, kteří vyvíjeli specifické produkty určené právě pro tento sport (např. Driftmaster).

Driftování závodníků
Jízda bokem jako taková je stará jako motorizmus samotný. Skoro. Stačí se podívat na záběry formulí
z třicátých let, a hned je Vám při pohledu na šestnáctiválcové Auto Union C16 řítící se zatáčkou
ve stylu dnešních D1 závodů jasné, že to není záležitost jen několika posledních let. Samozřejmě,
v té době šlo spíše o krocení na (nejen) tehdy šílených 500 koní a ne o bavení davu - na to se zaměřili
až v Japonsku v roce 1988, kdy byl uspořádán první závod v driftování. Drifty které známe dnes se poprvé
objevili v 70. letech při závodech All Japan Touring Car Championship, kde je předváděl TAKAHASHI Kunimitsu,
bývalý motociklový závodník, který si svojí technikou vydobil několik titulů a který se stal hlavní
inspirací například pro Drift Kinga TSUCHIYA Keiichiho. Čas plynul dál a jízda bokem se rozšířila
do pouličních závodů po Touge - horské silničky v Japonsku, kde spousta dnešních profesionálních drifterů
nabírala zkušenosti a získávala reputaci.

Dnes je driftování bráno jako samostatná disciplína motorsportu a ve světě se jezdí už více než tucet
oficiálních šampionátů, od regionálních až po mezinárodní. Nejznámější a také největší z nich je
Autobacs D1 Grand Prix, kterou v roce 2000 spustil INADA Daijiro, vydavatel Option Magazine, spolu
s několika největšími japonskými úpravci jako s hlavními sponzory. D1GP se od samého začátku až do dneška
nezastavitelně rozrůstá.

Vzhledem k nadvládě Japonska v oblasti driftů se i většina drifterů rozhoduje
pro Japonská auta (200SX, AE86, FD a FC, RWD Skyline, Cefiro, Chaser, apod.) ale to není vždy pravidlem,
například v Evropě jsou často vídané starší Fordy (Sierra a RWD Escort), ovšem velmi oblíbená jsou také
trojková BMW, především E30 se projevuje jako ideální Evropské auto pro začínajícího driftera a působí
jako takový kontrast oproti AE86, která školila téměř všechny Japonské driftové velikány. V USA šampionátech
jsou kromě JDM aut k vidění především opět tamní vozy jako Ford Mustang a Pontiac GTO, ať už se jedna
o jejich moderní retro-inkarnace nebo o původní originály ze šedesátých a sedmdesátých let
(velmi známe je zeleno-modré Camaro ‘69 týmu Falken Tires nebo nový žluto-stříbrný Pontiac GTO rally jezdce
a konstruktéra Rhyse Millera)

A co u nás doma? Je to dřina,ale jde to. Většina říká, že to dře kvůli rudému bratru a jeho tehdejším
zvláštním choutkám nás spolu s jěště pár dalšími státy izolovat od zbytku světa, ale ať už je to pravda
či nikoliv, závodit na něčem jiném než na škodovkách byl poměrně problém. Což o to, motor vzadu dokáže
nejednomu řidiči zajistit zážitky na celý život, ať se už jedná o 130RS nebo o 911, ale když se koncem
osmdesátých let v západní Evropě začali prodávat auta jako Supra MA70 nebo 200SX RS13, která byla už tehdy
nenápadně v továrně připravená jako (téměř) driftcary, u nás se začínalo chytat “zvyšování výkonu” co možná
největším oplastováním svojí Š105. Ale zlý duchové v boji proti internetu a globalizaci neuspěli a driftová
kultura se dostali i k nám. Čas šel dál a skoro paralelně pár pánu jezdící s replikami Lotusů “sedmiček”
přes svoji společnost Seven Promotions uspořádali Driftchallenge a kluci z RX7 klubu Drift Meet.
Pár domácích jezdců dnes začína postupně získávat reputaci mezi českým obecenstvem a já si myslím,
že do cirka pěti let zde máme i naší driftovou elitu.
Již brzy se těšte na pokračování tohoto článku o driftování, kde Vám přiblížíme
” Jak na drift ” !


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

DRIFTY

(AUTOKELLY, 27. 10. 2010 10:17)

DRIFTING